Sezona 2022 MMČR

MMČR Dolní Bousov

V tréninku se nám moc nedařilo a startovali jsme až ze třetího místa. To se s námi táhlo celý víkend. 

Na této úzké trati se nedá moc předjíždět a my jsme bojovali s Jirkou Bretem o druhé místo. 

Ve finále to bylo bohužel až třetí flek na startu. Po startu se mi povedlo předjet Jirku. Začal jsem dojíždět Marcela Dleska, ale po menších chybách mi zase ujel a počadí se již nezměnilo. 

Celkově druhé utrápené místo.

MMČR Nová Paka

Při tréninku jsme se postupně zlepšovali a bylo z toho 2. místo. V první rozjíždce jsem dojel jako druhý za Marcelem Dleskem a tak jsme dojeli do cíle. V druhé rundě jsem také odjížděl jako druhý, ale podařilo se mi předjet Marcela, ale auto začalo zlobit a Marcel mi to vrátil.

Ve třetí rozjíždce se scénář opět vyvíjel stejně. Před finálovou jízdou jsme vše konzultovali s ladičem motorů a upravili jsme mapu. Ve finále měl opět Marcel lepší start a ujal se vedení. Hnedle za první zatáčkou jsem na něho tlačil a nedal jsem mu ani metr místa. Do kopce jsme jeli nárazník na nárazník. 

Zatáčku u depa otevřel, a tak jsem začal útok na vedoucí příčku. Z kopce jsme již jeli na dveře a byla z toho vedoucí pozice. To se mi podařilo udržet až do cíle.

MMČR Poříčí nad Sázavou

Na závodní trať jsme se vrátili po nezvykle dlouhé pauze. Závody v Poříčí nad Sázavou jsou vždy na špičkové úrovni a jiní pořadatelé by se sem měli přijet podívat, jak se připravuje trať.

Tréninkové jízdy jsme vyhráli, což bylo pro mě překvapením. Z jízdy jsem měl pocit, že jsem nejel tolik na hraně. 

V první rozjížďce jsem odstartoval o trochu hůře, jak Dušan Hořčička, ale měl jsem vnitřní stopu. Z výjezdu jsem byl již první a do cíle jsem přijel s dosti velkým náskokem. 

Na druhou jízdu, která se jela v neděli ráno, nám začalo pršet. Rozhodl jsem se nasadit hrabalky. To se ukázalo, jako chyba. Dušan lépe odstartoval. Při každém pokusu o předjetí jsem dostal velkou nálož bahna. Musel jsem počkat, než něco uvidím. Tudíž jsem dojel jako druhý.

Ve třetí rozjížďce jsem startoval s Marcelem Dleskem. Auto mi na startu neodjelo, tak jsem se snažil Marcela dohnat. Nasadil ale pekelné tempo a mě se za volantem zdálo o čertech. Velké dusno, které o víkendu bylo a značné čekání před jízdou jsem pociťoval na fyzické únavě. Do cíle jsem dojel jako druhý, úplně vyčerpán.

Před finálovou jízdou jsem si šel na chvíli odpočinout. To se vyplatilo, cítil jsem se v naprosté pohodě. Na start jsem šel jako třetí a zbyla na mě vnější pozice. Start se povedl a v první zatáčce jsem objížděl Dušana z venčí. Za skokem jsem ho předjel a následoval jsem Marcela. V horním vracáku zřejmě selhali brzdy. Poslal mi téčko na dveře. To mě vyhodilo ven do meze. Propadl jsem se na pátou pozici. Hned nahoře jsem předjel Jána Šeba a v dalším kole Luboše Kužela. Bohužel následoval ve stejném místě velmi podobný atak od Luboše. 

Vznikla hromadná nehoda, ze které jsem odjel jako první s ohnutým řízením. Do cíle jsem dojel se sbíhavostí tak 5 cm. Do cíle jsem dojel jako druhý za Marcelem Dleskem.

MMČR Přerov

V Přerově jsme se bohužel sešli v malém počtu. V prvním tréninku mi při zkušebním startu prasklo uchycení diferenciálu. Po prvním kole jsem raději zajel do depa. Na druhý trénink jsme zkoušeli slick. Jelikož se nesmí nahřívat, tak pneumatika moc nedržela v zatáčkách a na čase se to podepsalo čtvrtým místem. 

První rozjížďku jsme se prokousávali ze zadních pozic, a vše vyšlo. Auto bylo rychlé a já netvořil chyby. Do druhé rozjížďky jsme nenastoupili z důvodu poruchy na startéru. Tudíž v nedělní jízdě jsme opět bojovali ze zadních pozic. To se také povedlo, a po jízdách jsme měli dvakrát první místo. 

Na finále jsme šli tedy z Pole position. Při čekání v předstartovním prostoru náhle přišla informace o kropení trati. Nechápal jsem proč, když trať tolik neprášila a po nás jela divize Crosscard s jedním jezdcem. Toto Kropení poznamenalo celé finále. Auta vážící 1250 kg lítala po trati jako na ledě, vrážela do sebe....Ve finále jsem dojel na druhé pozici.

Tímto bych chtěl apelovat na pořadatele, aby se zamysleli, na jakou divizi kropit. A proškolili personál zodpovědný za kropení. Protože když je namočená (nalitá) pogumovaná jílovitá stopa v zatáčce, kde se nepráší, tak nad tímto zůstává rozum stát. Proč se nekropí pouze okraj zatáčky ??? Ten je prašný, sypký, neuježděný. 

MMČR Matschenberg 

Na Matschenberskou trať jsme se vrátili po mnoha letech. V prvním tréninku jsem se hledal a postupně jsem se zrychloval. Druhý trénink jsem jel už v klidu a bylo z toho celkově druhé místo za Petrem Šimurdou. 

Při startu v první rozjížďce jsem dostal ránu na zadní pravý roh od auta z druhé lajny. To mě přetočilo na Petra a už z toho byla hromadná nehoda. Odjížděl jsem jako poslední se značně poškozeným vozem. 

V druhé jízdě jsem startoval ze zadních pozic. V cíli jsem byl čtvrtý. Do třetí jízdy jsme bohužel nenastoupili z důvodu poruchy na voze. 

Ve finále jsme tedy startovali až ze třetí řady z vnější pozice. Při startu jsem se snažil prosmýknout okolo druhé řady. Jel jsem těsně podél svodidel. Do kopce jsem byl skoro na úrovni Jirky Breta. Před horizontem Jirka zatočil ke svodidlu a já jsem neměl již kam. To ho bohužel přetočilo. Po této nehodě jsem odjel jako pátý. Na takto úzké trati se toho nedá moc vymyslet. Pokut chce jet člověk čistě, tak nemá šanci předjet bez chyby soupeře.

MMČR Humpolec

Na první závod roku 2022 nebylo mnoho času na přípravu. Auto jsme připravovali do poslední chvíle (jako vždy). Naštěstí jsme vše stihli díky obětavosti mechaniků, a tak jsme mohli naložit auto v pátek a vyrazit do Humpolce.

V prvním měřeném tréninku mi zadrhávala řadící páka a nemohl se pořádně soustředit na jízdu, kde jsem dělal spoustu chyb. Počítal jsem s mizerným výsledkem. Nevěřil jsem vlastním uším, když mi táta řekl, že jsem první. Před druhým tréninkem jsem věděl, že se všichni zlepší. Proto bylo nutné pořádně tahat za plyn, jízdu zklidnit a nedělat chyby. z toho bylo druhé místo a pouze 0,002s za Petrem Šimurdou.

Na start první rundy jsem šel s tím, že musím odstartovat lépe než Petr. To se povedlo. A teď ta druhá, neméně důležitá věc - udržet se na prvním postu. Celou cestu jsem se nekoukal do zpětného zrcátka a soustředil se na čistou stopu. To se povedlo a do cíle jsem dojel jako první.

Druhou rundu jsem také odstartoval nejlépe. Hned v první zatáčce jsem měl lehký kontakt s Marcelem Dleskem, ale ustál jsem pozici. Po nějaké době se ve vysílačce ozvalo "jedeš do posledního kola". To mě rozhodilo z rytmu a Marcel nasadil útok do kopce. Neuvědomil si, že v tomto úseku je vyvěšená žlutá vlajka a tudíž zákaz předjíždění. Dojel jsem tedy za Marcelem, ale díky časové penalizaci jsem se posunul na první místo.

Do třetí rundy jsem nenastoupil, jelikož jsem měl už na kontě dve vyhrané rozjížďky.

Ve finále jsem odstartoval o trochu lépe než Marcel, ale díky vnitřní stopě jsem se vyvezl na první místo a začal boj. V druhém kole na rovině do kopce Petr šel déle na brzdy před zatáčkou u horního depa. V bočním okně jsem si všiml jeho auta. Ten pohled mi dal pomyslný flákanec. Začal jsem topit pod kotlem. Plný plyn, čistá stopa. Podíval jsem se, kolik kol ještě zbývá. K mému úžasu tam byla již připravena šachovnicová vlajka. Nastala euforie štěstí a radost z dobře odvedené práce a zaslouženého výsledku pro celý tým.

Chtěl bych poděkovat tátovi, mechanikům (Jarmil Jech, Pepa Pavlíček a další - bez nich bych závody nemohl absolvovat), sponzorům a rodině za toleranci.